Nadaný žák
- Podrobnosti
- Nadřazená kategorie: Výchovný poradce
- Kategorie: Informace pro rodiče
- Zveřejněno 3. listopad 2013
- Napsal Mgr. Monika Volemanová
- Zobrazeno: 4333
JAK POZNAT NADANÉ DÍTĚ
- Definice nadání
- Podle čeho poznat nadané dítě
- Nadané nebo mimořádně nadané dítě?
- Typy nadaných dětí
- Dvojí výjimečnost
- Test pro rodiče
Definice nadání
Nadání může být pohybové (sportovní, taneční), umělecké (hudební, výtvarné, literárně-dramatické), praktické (manuální, sociální), ale také intelektové (jazykové, matematické, vědecké, technické), přičemž jednotlivé typy nadání se mohou u jednoho člověka překrývat. Se školní úspěšností nejvíce souvisí intelektové schopnosti. Zahrnují verbální, početní, prostorové, paměťové schopnosti. Nadání u dětí je často vnímáno jako rychlejší vývoj v porovnání s jejich vrstevníky, můžeme ho také chápat jako existenci vnitřních podmínek pro dosahování vynikajících výsledků v činnosti.
Rozumově nadaní mají vysoký intelektový potenciál a dosahují mimořádných intelektových výsledků. Rozlišují se nadaní a mimořádně nadaní (podle jiné terminologie bystří a nadaní, příp. bystří, nadaní a vysoce nadaní), přičemž nadaní se obvykle rychle a snadno učí, jejich výskyt v populaci je asi 10-15%, v inteligenčních testech dosahují výsledku více než IQ 120. Mimořádně nadaných jsou 2-3%, jejich IQ bývá vyšší než 130. (Definice nadání podle IQ je zjednodušující, nepostihuje celou šíři nadání, ale poskytuje aspoň orientační hledisko při posuzování nadání, protože intelekt tvoří základ pro rozumové nadání.)
Podle čeho poznat nadané dítě
Podle odborníků z řad psychologů a pedagogů mají nadané děti některé z těchto charakteristik, a to jak pozitivních, tak negativních:
- předčasný vývin např. v matematice, přírodních vědách, jazyce, historii apod.
- vlastní způsob učení
- rychlé tempo učení
- nadšení pro výkon související s vnitřní motivací k učení (která se ale nemusí projevovat ve všech vzdělávacích oblastech)
- široké spektrum zájmů
- zvídavost
- bohatá slovní zásoba
- časné čtenářství
- brzy používá abstraktní pojmy, chápe a používá cizí slova
- vynikající paměť a pozornost
- nízká unavitelnost v duševních činnostech
- často menší potřeba spánku
- zájem o náročná témata z filozofie, etiky, náboženství a zájem o nich diskutovat
- bohatá fantazie a představivost, velké množství originálních nápadů
- denní snění
- výrazný smysl pro humor
- pružnost myšlení
- originalita při řešení úloh různého typu a snaha najít více řešení
- emocionální citlivost a zranitelnost
- častá impulzivnost a výbušnost, prudké reakce
- radost z intelektuálních aktivit
- schopnost vhledu do podstaty problému
- dobré analyticko-syntetické a logicko-algoritmické myšlení
- kreativní myšlení
- perfekcionismus
- schopnost kritického a sebekritického myšlení
- je nervózní, když mu tempo práce ve třídě připadá nedostatečně aktivní, nebo když nevidí jasný pokrok v práci
- nemá rádi rutinní a předvídatelné činnosti
- může být netolerantní k nedokonalosti vůči sobě i ostatním
- přecitlivěle reaguje na kritiku
- přichází s „lepšími způsoby“ řešení problémů a často je navrhuje spolužákům i učitelům, někdy nepříliš vhodným způsobem
Nadané dítě ve škole
- má jiné vzdělávací potřeby
- potřebuje stále nové, náročnější a podnětné informace
- potřebuje rozšiřující a obohacující učivo, náročnější učební materiály
- mívá vyšší pracovní tempo
- má potřebu řešit úkoly různými způsoby a vlastními postupy, vyhledává úlohy různého typu a náročnosti
- potřebuje podporu originálního myšlení a podporu odvahy klást otázky
- často bývá unavené jen z emocionální zátěže, ne z intelektové
- mívá výbornou paměť
Typy nadaných dětí
a) úspěšný
- perfekcionista
- neriskující
- poslušný
- výborné výsledky
- učiteli oblíben
- spolužáky obdivován
- akcelerace
- příležitost setkávat se s „intelektuálními vrstevníky
- rozvoj nezávislých dovedností k učení
- mentoring
b) tvořivý
- nízká sebekontrola
- experimentátor
- klade otázky
- opravuje učitele
- soutěživý
- irituje
- rebel
- uznáván pro svou kreativitu
- není chápán jako nadaný
- tolerance
- vhodný učitel (schopen vést a spolupracovat)
- rozvoj sociálních dovedností
- přímá a jasná komunikace
- rozvoj sebekontroly
- mentoring
c) underground (skrytý, maskovaný)
- popírá svůj talent
- podceňování sebe sama
- nízké sebevědomí
- snaha patřit ke skupině, nevyčleňovat se
- vyhledávání přátel (častá změna)
- viděn jako vůdce nebo nerozpoznán
- považován za tichého, plachého
- neochotný riskovat
- považován za komplikovaného
- rozpoznat nadání
- poskytnout vzor
- povzbuzení
d) odpadlík
- neplní úkoly
- nízké zapojení se
- nezájem
- „věčná“ nespokojenost
- hodnocení průměrné až podprůměrné
- vyrušuje
- učitele popuzuje
- odsuzován spolužáky
- vnímán jako samotář, odpadlík
- netradiční studijní dovednosti
- alternativní učební metody mimo učebnu (zážitkové)
- mentoring
e) dvakrát výjimečný (nadaný se specifickou poruchou učení)
- neschopen konzistentní práce
- hodnocení průměrné až podprůměrné
- může vyrušovat
- vnímán jako „podivín“, „prostoduchý“
- není mu pomoci
- považován za průměrného až podprůměrného
- viděna pouze jeho neschopnost (porucha)
- rozpoznán jako nadaný
- více času se spolužáky
- potřeba individuální pomoci
- pomoc speciálního pedagoga
e) autonomní
- pracuje nezávisle, samostatně
- pracuje na vlastních cílech
- přiměřené sociální dovednosti
- akceptován spolužáky
- akceptován učiteli
- uznáván pro své schopnosti
- pozitivní vliv
- vnímán jako zodpovědný
- akcelerace učiva
- možnost dlouhodobého integrovaného studijního programu
- mentoring
- samostatné výzvy (přiměřené úkoly)
(podle časopisu Rodina a škola, 5/2007)
Dvojí výjimečnost
„Dvakrát výjimeční“ – tak bývají označovány děti, které mají na jedné straně výjimečné schopnosti, a na druhé straně trpí nějakým hendikepem. Bývá obtížné je poznat, protože nadání a hendikep se často vzájemně kompenzují a maskují, proto bývají takové děti označovány za průměrné. Nejčastěji se mezi „dvakrát výjimečné“ řadí děti s nadáním a zároveň se specifickými vývojovými poruchami učení, zejména s dyslexií, dysgrafií a dysortografií nebo s poruchami chování. Zde je potřeba podrobné psychologické vyšetření a diagnostika obou výjimečností, která by pak měla vést k vytvoření IVP a k zohlednění obou výjimečností ve výuce. Typickým příkladem je situace, kdy se nadané dítě ve škole nudí, v důsledku toho vyrušuje, nedává pozor a snaží se na sebe upozornit, což vede často k označení za hyperaktivní dítě.
TEST PRO RODIČE
Pokud vám připadá, že by vaše dítě bylo možné zařadit mezi nadané nebo mimořádně nadané, můžete si zkusit vyplnit následující test. Pokud u 80% odpovědí označíte odpověď č. 1 nebo 2, svědčí to o nadání dítěte v rozumové oblasti.
Zaškrtněte kategorii, o které si myslíte, že nejlépe vystihuje vaše dítě:
1 většinou - 2 často - 3 občas - 4 málokdy
Charakteristika
- Má široký slovník, vyjadřuje se jasně a plynule.
- Rychle myslí.
- Snadno si vybavuje fakta.
- Chce znát, jak věci fungují.
- Je vášnivý čtenář.
- Na první pohled nesouvisející fakta spojuje novým a originálním způsobem.
- Snadno se začne nudit.
- Chce znát zdůvodnění „proč“ – klade otázky téměř na cokoli.
- Má rádo věci pro dospělé a chce být se staršími lidmi.
- Je velice zvědavé.
- Je impulzivní – dříve jedná, než myslí.
- Je dobrodruh.
- Když dostane příležitost, má sklony k ovládnutí druhých.
- Je vytrvalé, zůstává u úkolu, dokud jej nevyřeší.
- Má dobrou fyzickou koordinaci těla.
- Je nezávislé a samostatné.
- Má smysl pro humor.
- Dobře uvažuje.
- Má široký okruh zájmů.
- Je iniciativní.
- Hledá vlastní odpovědi a řešení problémů.
- Intenzivně se zajímá o budoucnost a světové problémy.
- Je schopné sledovat i náročné instrukce.
- Je schopné ve společnosti riskovat.
- Má povahu vedoucího.
- Rádo hraje komplikované hry.
- Stanovuje si vysoké cíle.
- Vymýšlí a konstruuje nové výrobky / myšlenky.
- Neustále se snaží měnit stávající.
- Vydrží se dlouho soustředit, což mu umožňuje úspěšně řešit problémy a zůstat u svých zájmů.
(podle knihy Nadané dítě a rozvoj jeho schopností autorů Václava a Jitky Fořtíkových)
MOŽNOSTI PRÁCE S NADANÝMI VE ŠKOLE
Nadané a mimořádně nadané děti mají specifické vzdělávací potřeby a potřebují ke svému rozvoji odpovídající podněty a vzdělávací materiály podle své kognitivní úrovně.
Nejčastěji se při práci s nadanými využívá akcelerace a diferenciace učiva. Akcelerace znamená, že se dítě učí rychleji než jeho vrstevníci ve stejné třídě. Chápe zpravidla velice rychle, k procvičení nového učiva potřebuje méně času, postupuje rychleji. Pokud je jeho náskok v některém předmětu opravdu výrazný, lze uvažovat o tom, aby žák navštěvoval výuku daného předmětu ve vyšším ročníku, příp. i o přeskočení ročníku ve všech předmětech nebo o vytvoření skupiny žáků různého věku bez ohledu na ročníky.
Diferenciace je obohacováním, rozšiřováním a prohlubováním základního učiva. Obohacování výuky může probíhat do šířky (nová témata) i do hloubky (podrobnější rozvinutí tématu). V diferenciaci je možné využívat rozdělení látky na „3M“ – co žáci musí umět, co by měli vědět a co mohou vědět.
Pokud rodiče zjistí, že mají nadané dítě, a pokud chtějí, aby se mu někdo věnoval a pomohl jeho nadání rozvíjet, mohou se rozhodnout pro jeho umístění do školy pro nadané nebo do školy, která pracuje s nadanými formou integrace. V případě kolektivní integrace vznikají skupiny nadaných buď v rámci ročníku, nebo i napříč ročníky. V případě integrace individuální zůstává žák v běžné třídě a výuka probíhá na základě IVP, který je vytvořen na základě doporučení PPP a vychází z toho, v jakých oblastech se rozumové nadání žáka projevuje. Podle platných zákonů musí mimořádně nadané dítě diagnostikovat pedagogicko-psychologická poradna.
