Nadaný žák

JAK POZNAT NADANÉ DÍTĚ

Definice nadání

Nadání může být pohybové (sportovní, taneční), umělecké (hudební, výtvarné, literárně-dramatické), praktické (manuální, sociální), ale také intelektové (jazykové, matematické, vědecké, technické), přičemž jednotlivé typy nadání se mohou u jednoho člověka překrývat. Se školní úspěšností nejvíce souvisí intelektové schopnosti. Zahrnují verbální, početní, prostorové, paměťové schopnosti. Nadání u dětí je často vnímáno jako rychlejší vývoj v porovnání s jejich vrstevníky, můžeme ho také chápat jako existenci vnitřních podmínek pro dosahování vynikajících výsledků v činnosti.
Rozumově nadaní mají vysoký intelektový potenciál a dosahují mimořádných intelektových výsledků. Rozlišují se nadaní a mimořádně nadaní (podle jiné terminologie bystří a nadaní, příp. bystří, nadaní a vysoce nadaní), přičemž nadaní se obvykle rychle a snadno učí, jejich výskyt v populaci je asi 10-15%, v inteligenčních testech dosahují výsledku více než IQ 120. Mimořádně nadaných jsou 2-3%, jejich IQ bývá vyšší než 130. (Definice nadání podle IQ je zjednodušující, nepostihuje celou šíři nadání, ale poskytuje aspoň orientační hledisko při posuzování nadání, protože intelekt tvoří základ pro rozumové nadání.)

Podle čeho poznat nadané dítě

Podle odborníků z řad psychologů a pedagogů mají nadané děti některé z těchto charakteristik, a to jak pozitivních, tak negativních:

Nadané dítě ve škole

Typy nadaných dětí

a) úspěšný

b) tvořivý

c) underground (skrytý, maskovaný)

d) odpadlík

e) dvakrát výjimečný (nadaný se specifickou poruchou učení)

e) autonomní

(podle časopisu Rodina a škola, 5/2007)


Dvojí výjimečnost

„Dvakrát výjimeční“ – tak bývají označovány děti, které mají na jedné straně výjimečné schopnosti, a na druhé straně trpí nějakým hendikepem. Bývá obtížné je poznat, protože nadání a hendikep se často vzájemně kompenzují a maskují, proto bývají takové děti označovány za průměrné. Nejčastěji se mezi „dvakrát výjimečné“ řadí děti s nadáním a zároveň se specifickými vývojovými poruchami učení, zejména s dyslexií, dysgrafií a dysortografií nebo s poruchami chování. Zde je potřeba podrobné psychologické vyšetření a diagnostika obou výjimečností, která by pak měla vést k vytvoření IVP a k zohlednění obou výjimečností ve výuce. Typickým příkladem je situace, kdy se nadané dítě ve škole nudí, v důsledku toho vyrušuje, nedává pozor a snaží se na sebe upozornit, což vede často k označení za hyperaktivní dítě.

TEST PRO RODIČE

Pokud vám připadá, že by vaše dítě bylo možné zařadit mezi nadané nebo mimořádně nadané, můžete si zkusit vyplnit následující test. Pokud u 80% odpovědí označíte odpověď č. 1 nebo 2, svědčí to o nadání dítěte v rozumové oblasti.

Zaškrtněte kategorii, o které si myslíte, že nejlépe vystihuje vaše dítě:

1 většinou - 2 často - 3 občas - 4 málokdy

Charakteristika

  1. Má široký slovník, vyjadřuje se jasně a plynule.
  2. Rychle myslí.
  3. Snadno si vybavuje fakta.
  4. Chce znát, jak věci fungují.
  5. Je vášnivý čtenář.
  6. Na první pohled nesouvisející fakta spojuje novým a originálním způsobem.
  7. Snadno se začne nudit.
  8. Chce znát zdůvodnění „proč“ – klade otázky téměř na cokoli.
  9. Má rádo věci pro dospělé a chce být se staršími lidmi.
  10. Je velice zvědavé.
  11. Je impulzivní – dříve jedná, než myslí.
  12. Je dobrodruh.
  13. Když dostane příležitost, má sklony k ovládnutí druhých.
  14. Je vytrvalé, zůstává u úkolu, dokud jej nevyřeší.
  15. Má dobrou fyzickou koordinaci těla.
  16. Je nezávislé a samostatné.
  17. Má smysl pro humor.
  18. Dobře uvažuje.
  19. Má široký okruh zájmů.
  20. Je iniciativní.
  21. Hledá vlastní odpovědi a řešení problémů.
  22. Intenzivně se zajímá o budoucnost a světové problémy.
  23. Je schopné sledovat i náročné instrukce.
  24. Je schopné ve společnosti riskovat.
  25. Má povahu vedoucího.
  26. Rádo hraje komplikované hry.
  27. Stanovuje si vysoké cíle.
  28. Vymýšlí a konstruuje nové výrobky / myšlenky.
  29. Neustále se snaží měnit stávající.
  30. Vydrží se dlouho soustředit, což mu umožňuje úspěšně řešit problémy a zůstat u svých zájmů.


(podle knihy Nadané dítě a rozvoj jeho schopností autorů Václava a Jitky Fořtíkových)

MOŽNOSTI PRÁCE S NADANÝMI VE ŠKOLE

Nadané a mimořádně nadané děti mají specifické vzdělávací potřeby a potřebují ke svému rozvoji odpovídající podněty a vzdělávací materiály podle své kognitivní úrovně.

Nejčastěji se při práci s nadanými využívá akcelerace a diferenciace učiva. Akcelerace znamená, že se dítě učí rychleji než jeho vrstevníci ve stejné třídě. Chápe zpravidla velice rychle, k procvičení nového učiva potřebuje méně času, postupuje rychleji. Pokud je jeho náskok v některém předmětu opravdu výrazný, lze uvažovat o tom, aby žák navštěvoval výuku daného předmětu ve vyšším ročníku, příp. i o přeskočení ročníku ve všech předmětech nebo o vytvoření skupiny žáků různého věku bez ohledu na ročníky.

Diferenciace je obohacováním, rozšiřováním a prohlubováním základního učiva. Obohacování výuky může probíhat do šířky (nová témata) i do hloubky (podrobnější rozvinutí tématu). V diferenciaci je možné využívat rozdělení látky na „3M“ – co žáci musí umět, co by měli vědět a co mohou vědět.

Pokud rodiče zjistí, že mají nadané dítě, a pokud chtějí, aby se mu někdo věnoval a pomohl jeho nadání rozvíjet, mohou se rozhodnout pro jeho umístění do školy pro nadané nebo do školy, která pracuje s nadanými formou integrace. V případě kolektivní integrace vznikají skupiny nadaných buď v rámci ročníku, nebo i napříč ročníky. V případě integrace individuální zůstává žák v běžné třídě a výuka probíhá na základě IVP, který je vytvořen na základě doporučení PPP a vychází z toho, v jakých oblastech se rozumové nadání žáka projevuje. Podle platných zákonů musí mimořádně nadané dítě diagnostikovat pedagogicko-psychologická poradna.